Judo club Jenis

Novinky

Zápasy

JcJ - Lokomotiva DP

Další hladká výhra Judistů......
Dne 20. Dubna 2008:
Za nepříliš pohledného počasí, nepříliš pohledného hřiště, nepříliš pohledných porithráčů a ještě více nepohledných spoluhráčů, jsme nastoupili ve výborné náladě k zápasu proti týmu 8.L ligy Lokomotiva DP. Zápas se odehrával v celku přátelském duchu a nebylo v něm vidět žádné výraznější fauly. A jak, že se to všechno semlelo….?
Nejhektičtější část zápasu začala ještě před zápasem, jelikož se na místě srazu neukázal nejlepší hráč Judo clubu Jenis Matouš Kostlivý, což mnohé zneklidnilo, protože ten je znám svou dochvilností. S hrůzou v očích a děsivými myšlenkami na jeho osud se odebral zbytek týmu ze stanice Pankrác na hřiště, kde trnuli nedočkavostí příjezdu primadony a klenotu našeho klubu. Celá nedočkavost nakonec vyústila v to, že Tomáš dotyčnému pět minut před výkopem zavolal, aby zjistil, že je Matouš neznámo kde v autobuse. Nakonec se vše vyjasnilo, hráč dorazil včas a vina se svalila na špatnou synchronizaci s novými stránkami.

Nastoupili jsme na hřiště a Vojta S., který poznal jednoho z protivníkových hráčů s číslem 6 okamžitě (de)motivoval spoluhráče tvrzením, že je to moc dobrý hráč, kterého v žádném případě není schopen v jeho stavu uhlídat. Po těchto povzbuzujících slovech jednoho z nejzkušenějších obránců už nic nebránilo hru začít. Utkání zahájil velice rázný rozhodčí, který po podání rukou a losu, kterého se aktivně zúčastnil zastupující kapitán mužstva Václav Sedmidubský, pobavil všechny hráče Judo clubu větou: „Hrajte bez zbytečnejch řečí“. Než jsme se stihli dosmát, tak už se vykopávalo. Již po prvních minutách bylo jasné, že jsme nenastoupili proti špatnému soupeři, ale mladým běhavým hráčům, díky čemuž docházelo k častému střídání a následnému funění za postranní čárou. Hra se však brzy odvíjela dobrým směrem a to především po gólu Václava Sedmidubského, který po kličce a ne příliš prudké střele přes bránící hráče trefil přesně dolní část branky a brankář stačil pouze mírně před brankovou čárou změnit směr míče, který nakonec stejně skončil v brance. Vedli jsme tedy… 1:0…a měli jsme spoustu povedených akcí. Matouš Kostlivý dokázal, že se nachází v dobré formě a několika povedenými sprinty ohrozil protivníkovu branku, brankář bohužel většinu jeho nájezdů včasným vyběhnutím blokoval. Tady se také ukázala největší slabina Lokomotivy, která hlavně kvůli rychlostně méně disponovaným obráncům nedokázala plně pokrývat naše rychlé útočníky. To také zčásti vedlo k druhému gólu, u kterého byl opět, ve skvělé formě hrající, Vašek Sedmidubský. Obránce si špatně pokryl vysoký míč, který mu Venca vzal a šikovně si to namířil přímo na bránu, kde následoval oblouček přes bezmocného gólmana… 2:0 …Hra pokračovala ve velice rychlém tempu a byl velice fyzicky náročný, takže jsme byli jedině rádi, když rozhodčí zapískal půli.

 Do druhého poločasu jsme naskočili plní elánu a očekávání. Stejně jako v prvním poločase nám dělal největší problémy hráč v zeleném dresu s číslem 6, který vynikal nad ostatní hráče svou technickou vyspělostí a rychlostí, kterou často využíval k průnikům kolem našich bránících hráčů. Naštěstí se nám povedlo toto nebezpečí pohlídat a soupeře jsme tak nepouštěli do výraznějších šancí. Na druhé straně se však svým tradičním a zcela nenapodobitelným způsobem, zamotal ve vápně Tomáš Wágner, z čehož vzešla třetí branka zápasu…3:0… Třetí gól nás zcela uklidnil a prostřední část hry jsme zcela kontrolovali. Lokomotiva se snažila útočit, čímž se otevíral prostor pro naše protiútoky. Krátká rozmíška nastala mezi Matoušem Kostlivým a Václavem Sedmidubským, když se míč dostal za postranní čáru a Matouš stojící sám a bez povšimnutí obránců před bránou by tak mohl po případném rychlém vhazování být v životní šanci. Místo toho však pouze sledoval líně odcházejícího Václava, který mířil kamsi za míčem a rozhlížel se po místní fauně a flóře. Následovala slovní inzultace, která byla zakončena narážkami na Matoušovu běhavost a vystřídáním Václava. Dále se hra zklidnila a emoce ustoupily. To se však vzápětí opět změnilo, když se míč dostal k Wágnerovi a spolu s Matoušem se ocitli v situaci dva na jednoho, kterou k údivu všech Tomáš zakončil brilantní českou uličkou mezi bránící hráče, přímo do běhu Matouše, který z první poslal míč k tyči za záda brankáře…4:0… Vzhledem ke kvalitě Tomášovi přihrávky jsme se nemohli zbavit podezření, že šlo jen o nepovedenou střelu, protože jinak si Tomášovo prozření většina z nás ani neuměla vysvětlit. Následovala fáze ve které Judo club Jenis trochu polevil a Lokomotiva jakoby mírně opět zabrala, ale všechny snahy byly ukončeny těsně před koncem, kdy Václav Sedmidubský přihrál Vojtovi Sedmidubskému, který překvapen přihrávkou, prostorem i časem, kterým se mu dostalo nikým nerušen pohodově zvýšil na…5:0…

Následoval odchod do šaten, kde se Tomáš snažil svým typickým způsobem oplodnit Vencu, volaje přitom: „Všechno nejlepší k narozeninám“, „bohužel jsem indulonu nechal doma, dneska to budeš mít na sucho“ a „Nedělej, že se ti to nelíbí“. Všichni jsme se tak spokojeně rozjeli do svých domovů s pocitem dobře vykonané práce…

made in Matouš Kostlivý
Žádné komentáře